Zapomínám, nepamatuji si, mám špatnou paměť, tohle už nejsou slova jen starších lidí a seniorů. Podobné výpadky komplikují život téměř každému. Ovlivňují náš rodinný život, naši práci i koníčky. Zaznamenat jakékoliv zhoršení paměti může být opravdu nepříjemné. Přesto málo koho napadne, že jde o problém, který by se měl řešit. 

„Mám toho hodně, až tohle náročné období skončí, přestanu i zapomínat. To bude dobrý."  Tak znějí slova některých mých klientů v lékárně. Jenže ono to samo dobré nebude. 

Je pravda, že naše paměť úzce souvisí s řadou psychických funkcí, jako jsou např. emoce nebo s vnějšími faktory, kam spadá stres. Vnitřní a vnější vlivy dokážou paměť významně ovlivnit. Z toho důvodu nad narušeným soustředěním nebo nad nadměrným zapomínáním často mávneme rukou. Čím jsme starší, tím spíš nad zhoršenou pamětí dokonce žertujeme. Někdy je běžné ztratit v hovoru nit nebo si nevybavit něčí jméno. Připisujeme to větší únavě, zhoršeným náladám či potřebě všechno perfektně stíhat. 

Kdy řešit poruchy paměti

Kdy a proč ovšem přestat potíže bagatelizovat a začít je řešit? 

Rozpoznat rané stadium závažnějších potíží opravdu nemusí být úplně snadné. Určité zapomínání zvláště nepodstatných věcí je osvědčenou ochrannou našeho mozku. Jednoduše, není v našich silách si pamatovat všechny události, a tak je náš organismus musí trochu vyselektovat. Pokud se však zapomínání stává nápadné, opakuje se a dotyčného začíná obtěžovat, je zapotřebí začít brát situaci více vážně. 

Ať už se jedná nebo nejedná o závažný medicínský problém, naše tělo se nám těmito příznaky snaží něco říct, a to nejmenší, co pro něj můžeme udělat je zkontrolovat svůj životní styl a situaci, ve které se nacházíme. Případně něco změnit. 

Stres je příčinou řady onemocnění, nezpracované pocity budou dělat neplechu, dlouhodobě zhoršená nálada by měla být zdviženým ukazováčkem. Pokud poruchy paměti doprovází tyto potíže, prostě je co řešit. 

Alzheimer

Co když je to organická příčina?

Přetížení je jedna věc, ovšem blíží se nám světový den Alzheimerovy choroby. Ten připadá na 21. září, proto bychom si měli připomenout problematiku tohoto onemocnění a možnosti ovlivnění jejího průběhu.

Ráda bych zde vyvrátila i mýtus, že nemoc se týká pouze seniorů. Není to pravda, čím dál častěji jsou postiženy i mladších ročníky. Výjimkou nejsou pacientští padesátníci, ale nemoc se může objevit už i po čtyřicítce. U žen se Alzheimerova demence vyskytuje zhruba 2x častěji než u mužů. 

Existuje prevence. Česká alzheimerovská společnost je velmi optimistická při zmínce o minimalizaci rizik prostým dodržováním zdravého životního stylu. Bohužel pojďme však myslet na to, že jakmile se začnou hlásit první příznaky, je na prevenci pozdě. Lidé by měli věřit, že pro své zdraví mohou něco dělat a přispět k tomu, aby si ho zachovali. Z výzkumů vyplývá, že fyzická aktivita, psychická pohoda, sociální kontakty, přiměřená míra stresu a vyvážená strava dokážou zpomalit, nebo dokonce odvrátit rozvoj této zákeřné nemoci. 

Alzheimer a zdravý životní styl

Co si odborníci představují pod pojmem zdravý životní styl ve spojitosti s Alzheimerovou demencí? Pojďme být konkrétní!

Prospěšná je strava s obsahem cholinu, jedná se totiž o základní stavební kámen důležitého neurotransmiteru (Acetylcholinu), tedy látky zajišťující komunikaci mezi nervovými buňkami. Na Cholin jsou bohaté např. vaječné žloutky, játra, luštěniny, arašídy, produkty z celozrnné mouky, hnědá rýže apod. I když tučnému masu bychom se měli spíše vyhýbat, tak naopak tučné ryby jako je makrela, tuňák nebo sleď by na našem talíři měli přistát alespoň 2x týdně. Zajišťují totiž přísun důležitých mastných kyselin - omega 3 a 6. Kdo ryby nerad, může je doplnit i jinak. Nezapomínejte také na vlákninu a antioxidanty.

Jak je to s alkoholem?

Plzeň je zdravá a červené víno je dobré na krvinky, to mi říkal doktor. Opět častá tvrzení z lékárny. Pravdou je, že překročení množství odpovídající sklenici piva nebo sklenky vína riziko demence výrazně zvyšuje. Vše komplikuje také nedostatek pohybu, obezita a vysoký krevní tlak. Proti těmto příčinám jednoduše zabojujeme půl hodinou rychlé chůze nebo jízdou na kole.

Po sportu ovšem nezanedbávejte ani odpočinek. Spánek je důležitý. Optimální doba je 9 hodin, minimum je 6. Delší doba spánku je naopak spojena se stoupajícím rizikem demence. Ani málo, ani moc. To nejsou tak náročné zásady, co myslíte?

Varovné signály poruchy paměti

Objeví-li se některé z varovných signálů jako jsou častější výpadky, roztržitost, problémy s řečí, časová a prostorová dezorientace a ukládání věcí jinam než obvykle, změny nálad či ztráta iniciativy určitě navštivte lékaře. Pokud vyšetření proběhne v pořádku, zaměřte se na pravděpodobné příčiny. 

S odstraněním stresu a únavy mohou pomoci adaptogeny např. ashwagandha.

Na stabilizaci nálady můžete vyzkoušet CBD.

Zlepšete svůj spánek pomocí Melatoninu.

Extrakty z kořene žen–šenu a z listů jinanu zlepšují paměť a pozornost a snižují zapomínání. Tímto efektem se může pochlubit i méně známá Guarana. Lecitin je další přírodní látka, která podporuje látkovou výměnu v nervových buňkách a zlepšuje schopnost učení a soustředění.

Některé zdroje tvrdí, že vitamín D snižuje riziko rozvoje Alzheimerovy choroby.

A alternativní medicína vsází např. na účinek Curcuminu, protože podle všeho inhibuje agregaci tau proteinu, který je důležitý pro normální fungování mozku.

Řadu věcí pro sebe můžete udělat sami. Státní zdravotní ústav udává, že 80% chronických neinfekčních chorob, jako je Alzheimerova demence je preventabilních právě zdravým životním stylem. Tam, kde naše schopnosti udržet si zdravý životní styl selhávají, je možné sáhnout po léku nebo doplňku stravy a pak je tu i lékař, se kterým se nespletete. Myslete na své zdraví a předcházejte potížím. Má to smysl.