Proč neberu prášky na bolest

“Zase mě bolí za krkem, chytla mě záda, mám ztuhlé a oteklé klouby, musím si vzít zázračnou pilulku, přeci nebudu trpět a dobrovolně se vystavovat bolesti.” 

Ta je ovšem obranným mechanismem těla a důležitou informací pro nás, že se něco, více či méně vážného, děje. Byť se to nezdá, bolest tady není jen proto, aby nás obtěžovala a snižovala kvalitu našeho života. Tělo se nám prostřednictvím bolesti snaží říct, že máme začít dělat věci jinak, změnit životní styl, obměnit jídelníček, zařadit pohyb, vypořádat se se stresem.  

Často ovšem komunikace mezi naší myslí a tělem vypadá spíš jako když se Francouz baví s Italem. Nejen, že si navzájem nerozumí, ale jeden od druhého nakonec pravděpodobně naštvaně odejde. Takhle se rozejít ovšem se svým tělem nedokážeme. Obvykle se tedy s nepříjemnými příznaky smíříme, necháme se dál obtěžovat, a nakonec poselství utlumíme analgetiky (léky na bolest). Otravný cizinec je tedy s námi dále, jen nějakou dobu není tak hlasitý. Pokouší se nám sice svým způsobem pomoci, ale my mu zacpali ústa. 

Někdy je důvodem této zkratky nedostatek času zjišťovat pravou příčinu a někdy už jsme natolik zoufalí, že jsme zkusili všechno a nic nezabírá. Možná i lékaři nad námi mávli rukou, zbagatelizovali naše trápení a pronesli, že mladší už nebudeme. Bohužel tyto stereotypy přežívají i mezi zdravotníky, přitom bolest má nezměrný dopad na kvalitu života, bývá provázena nespavostí a často i depresivním onemocněním. 

Co teď s tím?

Pátrat po příčině a odstranit místo samotného příznaku má v každém případě smysl. Navíc platí, že mohu léčit pouze takovou bolest, u které znám její původ nebo kterou jsem již s lékařem nebo lékárníkem probírala a vím odkud vítr vane.

Z tohoto pravidla jasně vyplývá, že pouhé potlačení bolesti pomocí analgetik není na místě a vede navíc jen k jejich nadužívání.

Co způsobuje časté užívání léků na bolest? 

Po nějaké době přestane přicházet vytoužená úleva a naopak se bolesti zhorší. V poradnách pro léčbu bolestí se lékaři často setkávají s pacienty, již na podávanou léčbu nereagují, navíc může dojít k poškození ledvin a jater. Z toho důvodu je zakázáno pít alkohol, když se berou prášky na bolest. Nutná je také opatrnost, pokud kombinujeme analgetika s jinými léky, interakce jsou popsané s antihypertenzivy, s přípravky ředění krve, s diuretiky apod. Dochází pak ke snížení jejich účinku. Pozor bychom si měli dávat také  v letním období, protože hrozí i fototoxické reakce.  

Konkrétně u akutní, tedy náhlé bolesti, je základní strategií: odstranit vyvolávající příčiny než samotné zmírňování bolesti. V opačném případě hrozí zanedbání samotného problému, navíc nedostatečná léčba této akutky zbytečně zvyšuje utrpení, a vede k takovému poškození, které je nakonec obtížné zvrátit a bolest takto způsobená se stává chronickou. 

Ať je možné si vše lépe představit.

Řeč je o pozvolném zhoršováním zdravotního stavu např. u kloubních změn při artróze, artritidě, ale také jiných nemocí, které bychom si s bolestí pohybového aparátu spojili jen velmi obtížně. 

Věděli jste například, že některá kožní onemocnění se mohou projevovat bolestmi kloubů? Není to až tak nelogické, zánět, který je doprovází se dostane jednoduše všude. Tak například lupénka. Až u 40 % pacientů se projeví na kloubech ve formě psoriatické artritidy. Jaký smysl má v takovém případě zobat analgetika a zánět nechat ladem? 

Se zánětem je potřeba bojovat i v případě zmiňované artritidy. Na pomoc je v tomto případě možné přizvat např. Kurkumin, který je pro svůj protizánětlivý efekt součástí řady kloubních preparátů a zkoumá se pro svůj pozitivní vliv na zdraví a bolest. 

Ochránit klouby a následně se dopracovat k pohybu bez potíží nám pomohou i kloubní preparáty s obsahem glukosaminu, chondroitinu, MSM, kolagenu apod. Některé klinické studie prokázaly, že např. zmíněný glukosamin může bránit dalšímu odbourávání chrupavky, pravděpodobně zkracuje také trvání ranní ztuhlosti, pozitivně ovlivňuje pohyblivost a zmírňuje otoky kloubů, čímž následně povede i ke snížení bolestivosti. Sledována je účinnost kombinace glukosaminu s omega-3 mastnými kyselinami, které se ukázaly jako důležité proti degeneraci a zánětu.

Ať už preventivně nebo při prvních projevech nepříjemných změn je dobré tyto léky nebo doplňky stravy zvolit a minimálně odsunout potřebu analgetik nebo zmenšit nutnost jejich užívání. Důvodů je hned několik: Nejsou návykové, řeší daný problém, nezatěžují tolik játra, žaludek či ledviny, lze je užívat i dlouhodobě. 

Režimová opatření a nelékové metody navíc vždy zvýší účinnost naordinované léčby bolesti, čímž se snižuje mnoho rizik. Této teorie se drží i doporučené postupy odborných organizací, např. Česká revmatologická společnost zmiňuje nutnost správné obuvy či vhodných vložek do bot.Nutnost snížení tělesné hmotnosti pacienta bývá velmi podceněnou záležitostí.

Kdy bez obav užít léky a kdy už hledat jinou cestu?

Nerozumím kam se poděly informace o pestrosti možné léčby, potřebě aktivizace pacienta spolu s povzbuzením, aby na léčbu nerezignoval. Většinu bolestí je možné snížit natolik, aby bylo možné vykonávat běžné aktivity, klidně se vyspat, a to vše bez léků. Pomoci může i tzv. lokální terapie, do které spadají i látky jako je kapsaicin či mentol, kafr aj. ve formě náplastí, mastí, gelů a spreje. Ke zmírnění rozvoje nepohodlného otoku přispívá kryoterapie (chlad), na druhé straně teplo zvyšuje prokrvování ztuhlých oblastí, uvolňuje svaly, vazivo se stává elastičtější a kloubní maz tekutější. 

I když alternativnější metody nebývají tolik uznávané, v léčbě bolesti tomu tak není. Řada i špičkových pracovišť na klinikách využívá akupunktury. Efektivní léčba se neobejde bez rehabilitace. Jejím základem je nácvik správného cvičení a držení těla. Jedině pacient, který se denně alespoň 15–20 minut věnuje cvičení, má šanci na dlouhodobější úlevu. 

Nezvolit okamžitě zkratku ve formě léků na bolest je hodně důležité především u osob se žaludečními potížemi či s nějakým kardiovaskulárním onemocněním. Jiné alternativy úlevy by měly využívat také senioři a všichni pacienti na dlouhodobé léčbě. Bez obav lze samozřejmě užít léky v případě akutní bolesti, u které známe příčinu a která dobře reaguje na léčbu a sama postupně odeznívá. V opačném případě pojďme hledat jiné cesty. Zajímavou funkci může sehrát také magnesium, které významně prodlužuje a zvyšuje účinek užívaných analgetik, když už musí být. Jeho užíváním tedy lze snížit jejich spotřebované množství, a navíc uvolňuje ztuhlé svaly. 

Léky na bolest by z mnoha důvodů neměly být první volbou, mimo jiné protože se při jejich opakovaném užívání v našem těle děje řada nezvratných změn. Důležitou roli hraje samozřejmě charakter bolesti a její intenzita, která je ovšem subjektivním vodítkem. V první řadě je třeba předcházet rozvoji možných komplikací a nežádoucích účinků, k čemuž poslouží vhodné kombinování všech možných postupů.