Bolest krční páteře, bolest zad i vyhřezlá ploténka a metoda McKenzie (MDT)
Potíže s krční páteří spojené se závratěmi mě zavedly za odborníkem PhDr. Ing. Filipem Hlaváčem, Cert. MDT, který mi představil McKenzie metodu mechanické diagnostiky a terapie. Metoda Vám může pomoci nejen s potížemi s krční páteří nebo vyhřezlou ploténkou, ale například i při bolesti kolene nebo kyčle.
PhDr. Ing. Filip Hlaváč, Cert. MDT vystudoval fyzioterapii na fakultě biomedicínského inženýrství, ČVUT. Dále absolvoval magisterský obor systémové integrace procesů ve zdravotnictví na Fakultě biomedicínského inženýrství, ČVUT a magisterský obor fyzioterapie na Slovenské zdravotnické univerzitě. Od roku 2018 se intenzivně věnuje McKenzie metodě (MDT), ve které v roce 2020 absolvoval závěrečnou zkoušku a získal certifikaci (Cert. MDT). McKenzie metodou se následně zabýval intenzivně i akademicky ve své rigorózní práci, která vyhodnocuje vliv této metody u pacientů s cervikální radikulopatií (bolesti vyzařující z krční páteře do horní končetiny). Praxi a pracovní zkušenosti sbíral od roku 2014 mj. v rehabilitačních ústavech Hostinné a Kladruby, ON Kladno, dále v ambulanci fyzioterapie na poliklinice v Berouně a Praze, v současnosti působí v nestátním zdravotnickém zařízení, rehabilitačním centru Physio-Reko v pražských Vršovicích.
Rozhovor
Co je metoda McKenzie?
McKenzie metoda Mechanické Diagnostiky a Terapie®, neboli metoda MDT, je mezinárodně uznávanou metodou, kterou vyvinul novozélandský fyzioterapeut a odborník na léčbu muskuloskeletálních obtíží Robin McKenzie. Metoda MDT je celosvětově uznávaná jako přední léčebná metoda pro vyšetření a léčbu bolestí krční a bederní páteře a kloubů končetin.
U jakých obtíží se metoda nejvíce využívá a v čem spatřujete její největší přínos?
Metoda MDT se nejvíce využívá u pacientů s problémy pohybového aparátu na podkladě mechanické bolesti (bolest je většinou přerušovaná, jeden směr bolest zpravidla zhoršuje, druhý směr zlepšuje), nejčastěji v oblasti zad. Pacientům často tato bolest vyzařuje z krční nebo bederní části páteře do končetiny, mohou vnímat i další symptomy jako jsou brnění, mravenčení nebo změněnou citlivost.
Jako jeden z největších přínosů metody MDT vnímám fakt, že na základě podrobného vyšetření identifikujeme příčinu bolesti a pomocí specifických postupů, cviků, pozic, přetlaků, někdy i manuálních technik následně během relativně krátké doby tuto příčinu odstraníme. Navíc, a to je důležité zmínit, je metoda MDT vědecky ověřená, pacient má tedy jistotu, že podstupuje léčbu tzv. evidence-based, tj. léčbu založenou na důkazech.
Zajímaly by mě příklady z praxe, povíte mi nějaké?
Mezi ty nejpozitivnější a nejsilnější příklady řadím pacienty, kteří přicházeli absolvovat metodu MDT jako poslední volbu před plánovanou operací a u kterých k plánované operaci nakonec vůbec nedošlo. Po absolvování léčby dle MDT jejich bolest zcela ustoupila, neměli žádné omezení při běžné ani pracovní aktivitě, a i následné neurologické vyšetření bylo bez prokazatelného nálezu. Úspěch byl u těchto pacientů založen na přesném dodržování zavedené autoterapie dle konceptu MDT a jiných režimových opatření. Další skupiny tvoří pacienti, které trápily bolesti i několik let, jejichž přechozí konzervativní léčba byla bez efektu. Pomohla jim nakonec právě metoda MDT.
Konkrétních úspěšných příkladů léčby pacientů dle MDT mám ze své praxe nespočet. Například mohu uvést pacienta ve středním věku, který mě vyhledal pro bolesti v oblasti bederní páteře a z ní vyzařující bolest po zadní straně dolní končetiny. Tento pán absolvoval zhruba před 10 lety operaci bederní páteře, tzv. mikrodiskektomii sekvestru L5/S1. Sekvestr (laicky známý jako výhřez ploténky) je případ, kdy meziobratlová ploténka, resp. její část – nucleus pulposus, „vyčnívá“ do páteřního kanálu a utlačuje nervové struktury. Mikrodisektomie je pak operační zákrok, během kterého dojde k odstranění tohoto sekvestru.
Několik let po operačním zákroku trápily tohoto pacienta bolesti beder a posledních pár měsíců i vyzařující bolesti do dolní končetiny. Vlivem toho byl schopný ujít maximálně 500 metrů, dokud ho bolest nezačala natolik limitovat, že se musel zastavit. Navíc nebyl schopen vykonávat své zaměstnání. Operativu tento pacient znovu nechtěl podstoupit, tak hledal jiné konzervativní možnosti. Od svého známého, kterého v minulosti trápily podobné symptomy, dostal doporučení na mě a metodu MDT. Při první návštěvě došlo k podrobnému odebrání anamnézy a dále k vyšetření, včetně vyšetření opakovaných pohybů v bederní části páteře, které bylo pro stanovení diagnózy stěžejní. Na základě těchto testů byla stanovena předběžná diagnóza, která se při druhém setkání potvrdila a prokázalo se, že se v tomto případě jedná o tzv. derangement syndrom. Derangement syndrom představuje nejčastější mechanickou diagnózu z klasifikace dle metody MDT a můžeme ho stručně definovat jako blokové postavení (omezení rozsahu pohybu) v daném pohybovém segmentu. Dislokace tkáně v daném segmentu působí klinické projevy do doby, než dojde k redukci tohoto blokového postavení a následné obnově rozsahu pohybu v daném segmentu všemi směry.
Již během první návštěvy nastal u tohoto pacienta tzv. fenomén centralizace, který je charakteristický právě pro metodu MDT a derangement syndrom. Centralizace znamená, že dochází k přesunu vyzařující bolesti pocházející z páteře z periferie do centra, v případě tohoto pacienta k přesunu bolesti z dolní končetiny do oblasti páteře. Pacientovi jsem doporučil jediný cvik z metody MDT, který musel první dny provádět 10x každé 2 hodiny (cvičení mu zabralo maximálně 7 minut denně), omezení předklonů a rotačních pohybů a užívání bederní opěrky pro udržení fyziologické křivky páteře vsedě. Také proběhla edukace pacienta o správných pohybových stereotypech včetně správného stereotypu sedu. Při další návštěvě udával tento pán zlepšení o zhruba 70 % v oblasti snížení jeho bolesti a možnosti delší chůze. Aktuálně popisoval pouze mírnou bolest v bederní části páteře, v dolní končetině žádné symptomy už 4 dny nepozoroval. Při této návštěvě jsme opět zopakovali všechna vyšetření, na jejichž základě jsme se mohli v léčbě posunout dále. Po redukci a udržení redukce blokového postavení nastala fáze obnovy rozsahu pohybu bederní části páteře. V tomto konkrétním případě jsme zahájili obnovu rozsahu pohybu v bederní části páteře do předklonu v nejméně obtížné poloze, tj. vleže na zádech. Během dalších kontrolních vyšetřeních a terapiích docházelo k plné obnově rozsahu pohybu bederní páteře do předklonu i vsedě a vstoje a pokračovali jsme s obnovou do dalších směrů.
Během 2 dalších kontrolních návštěv byla obnova rozsahu pohybu u konce, všechny směry pohybu bederní páteře byly v maximu rozsahu a bezbolestné, nedocházelo k žádné produkci bolesti v bederní části páteře ani dolní končetiny. Léčba derangement syndromu bederní páteře byla u tohoto pacienta ukončena. Jako prevence byl pacientovi dále doporučen jeden preventivní cvik z metody MDT, který mu zabere maximálně 1 minutu denně a který se provádí každé ráno a večer. Pacient byl znovu edukován o správných pohybových stereotypech včetně preventivních opatření, které mají předcházet případné recidivě.
Pro koho metoda není?
Metoda není vhodná pro pacienty se závažnou míšní patologií, kam řadíme například: syndrom kaudy equiny (komprese míchy a míšních kořenů), malignita (zhoubné nádory), míšní příznaky, infekce, zlomeniny, natržení/přetržení vazů. Mezi onemocnění, pro které tato metoda rovněž není vhodná, se řadí bolesti zad a kloubů nemechanického původu, diabetes mellitus v pokročilém stádiu, akutní stavy revmatických onemocnění či progrese symptomů nebo periferizace (přesun symptomů do dolní nebo horní končetiny). Mezi relativní kontraindikace se řadí těhotenství (zejména v posledních měsících/týdnech), mírný/střední stupeň osteoporózy (bez dalších komplikací), zánětlivá onemocnění ve stádiu remise (bezpříznakové období).
Jaké pomůcky byste nám doporučil pro použití v každodenních činnostech?
Ergonomických a dalších pomůcek, které lze doporučit pro každodenní běžné i pracovní aktivity, je nespočet. V rámci své praxe často doporučuji pomůcky Robina McKenzieho, například bederní opěrky, které slouží jako podpora bederní páteře na židlích nebo sedadlech v autě s nedostatečnou bederní oporou. Zejména dlouhodobý sed musí být ergonomický a musí být při něm zachována přirozená křivka páteře tak, aby nedocházelo ke zvyšování nepřiměřeného tlaku na naše meziobratlové ploténky a tím i urychlení degenerativních procesů na úrovni páteře. Bederní opěrku lze samozřejmě užívat i preventivně. Dále často doporučuji i noční bederní nebo krční opěrky, které podporují a udržují krční/bederní páteř ve správném postavení v polohách vleže na zádech a na boku.
Jak využít metodu naplno, je nutné projít kurzem?
Ke vzdělávání v rámci McKenzie metody MDT se mohou přihlásit fyzioterapeuti a lékaři s dokončeným vzděláním a absolvovanou klinickou praxí v délce minimálně ½ roku. Výuka v rámci postgraduálního studia MDT je rozdělena do 4 základních částí a dalších navazujících částí. Jednotlivé části se zabývají mechanickou diagnostikou a terapií bederní, krční a hrudní páteře a dále i kloubů končetin. Při výuce je kladen důraz jak na teoretické, tak i praktické znalosti, kdy si studenti osvojují manuální metody MDT včetně mobilizačních technik. Délka vzdělání činí minimálně 2 roky, poté se student přihlašuje k absolvování závěrečné certifikaci/atestaci v této metodě. Úspěšným absolvováním potvrzuje, že si osvojil jak praktické, tak i teoretické dovednosti v této metodě a získává titul. Cert. MDT. Nejvyšší a konečný stupeň vzdělání v MDT představuje mezinárodní diplomovaný program, na jehož úspěšném konci obdrží účastník certifikát a titul Dip. MDT.
Čemu dalšímu se kromě McKenzie metody věnujete?
V rámci Rehabilitačního centra Physio-Reko s kolegy pomáháme například pacientům s onkologickým onemocněním jako je mnohočetný myelom. Pacientům, kteří k nám přicházejí s pohybovými obtížemi nebo například s tzv. post covid syndromem po prodělaném zápalu plic nabízíme také aplikaci vysokovýkonného robotického laseru.
Já osobně se věnuji všeobecné fyzioterapii a zejména vertebrogenní problematice, lidově řečeno bolestem zad. Vyšetřuji a léčím bolesti zad různé příčiny, často i v důsledku potíží s meziobratlovou ploténkou, při které hojně a úspěšně využívám právě metodu MDT. Základem každé úspěšné léčby je důkladné vyšetření, po kterém je ušita léčba každému na míru.
Děkujeme za navázání spolupráce.
